OBEC ŽEBNICE
Žebnice, ves s kostelem, je poprvé písemně uvedena r. 1250 v popisu majetků plaského kláštera.
V roce 1346 byla opatem Jakubem vysazena právem zákupním.
Roku 1421 zapsal ves král Zikmund Lucemburský Burjanovi z Gutštejna, který ji připojil k hradu Bělé.
V roce 1530 opat Bohuslav Žebnici vyplatil a poté již natrvalo patřila k Plasům.
V roce 1741 byla vystavěna nová fara a materiál ze zbourané staré fary byl použit na stavbu školní budovy, ovšem malé a chatrné, uprostřed vsi. Původně byla škola až do r. 1742 umístěna v čp. 37 pod kostelem (dům shořel při požáru r. 1910). Nová školní budova byla pak postavena v l. 1897-8.
Po zrušení plaského kláštera (1785) byl majetek spravován náboženským fondem českého gubernia, po zrušení patrimoniální správy v r. 1850 se Žebnice stala samostatnou obcí (do r. 1921 tvořila jednu politickou obec se sousedním Horním Hradištěm).
Od roku 1980 je součástí Plas. V roce 1850 měla Žebnice 416 obyvatel, r. 1900 390 obyvatel, r. 1950 220, r. 2010 186, a r. 2020 163 trvale bydlících obyvatel.
Kostel Svatého Jakuba Většího
Cenný kostel sv. Jakuba Většího v Žebnici je středověkého původu a byl později radikálně barokně přestavěn podle plánů J. B. Santiniho. Jednolodní kostel, dominanta obce, je připomínám ve 13. století.
Za husitských válek byl r. 1420 značně poškozen a teprve v letech 1530-1535 zase opraven. Původní gotická stavba byla roku 1784 až po presbyterium zbořena a následně vystavěna na přelomu baroka a klasicismu v letech 1784-1785 do současné podoby.
Zmíněný zbytek původního gotického kostela, někdejší presbytář byl využit jako sakristie. Tři dvojdílná lomená okna vyplňují pozoruhodné kružby.
V šesti oknech gotického presbytáře jsou dnes kopie původních gotických vitráží z první poloviny 14. století, originály jsou uloženy v Západočeském muzeu v Plzni a Národním muzeu v Praze. Zde jsou vystavovány pouze při příležitosti vystavení korunovačních klenotů.
Unikátní nálezy - Nečekaný unikátní nález středověkých fresek v kostele sv. Jakuba překvapil restaurátory i památkáře.
Při obnově výmaleb, jedné z cenných sakrálních památek severního Plzeňska, objevil restaurátor v rámci restaurování výmalby nečekaný unikát!
Pod několika vrstvami výmaleb nalezl zbytky původních gotických fresek pocházejících nejpozději z první pol. 14. století. Fresky byly nalezeny v prostoru bývalého kněžiště, dnešní sakristie. Jedná se zejména o skupinové figurální výjevy. Několikrát fresky přijela prohlédnout a posoudit odbornice z Ústavu dějin umění Akademie věd a poté udělá závěry stran zobrazených motivů.
Při archeologickém průzkumu musíme jmenovat zejména nálezy, dokumentující skutečnost, že ještě před touto stavbou zde stávala jiná, předběžně datovaná do 9. století.
(jour)
